Jinak si ovšem nemůžeme stěžovat, protože zvoucí soubor se ukázal být vzorným hostitelem - zapůjčili basový aparát, půjčili by i bicí a kytarové combo, ale pan Vedoucí preferuje vlastní škopky a já svoji dřevotřísku. Celou akci připravili, oplakátovali, nazvučili (a dle mého dost dobře) a z větší části i odehráli.
Pan Vedoucí dorazil obklopen dvěma ženami - Evou a Emou (jr.). Já jsem s jedním Spokem nemohl konkurovat, nemluvě o tom, že jsem přijel v době, kdy jeho bicí už stály na pódiu. Napadá mě, že jsem čtenáře našich dobrodružství ochudil o popis místa činu. Stalo se to v Kralovicích (to už možná ti bystřejší vědí z nadpisu) v místním Sportcampu. Šlo o open air akci, což bylo vzhledem k ročnímu období pochopitelné a díky počasí i šťastné rozhodnutí. Všude kolem se hemžili rekreanti, návštěvníci a kapely, takže společenský ruch tu už od pohledu nějaký byl. U vědomí, že zvukař si svoje kabely nejlíp natáhne sám, jsme pojedli a popili. Pak i nazvučili a usadili kameru do koruny nízkého jehličnatého keře.
Hru jsme zahájili úderem deváté a sázeli tam jednu za druhou. Poměrně slabší ohlas od publika nám umožňoval to celé dát ještě těsněji za sebou než obvykle a přídavky vypustit zcela, takže již před desátou jsme měli odehráno a sklizeno. Musím pochválit zvoucí kapelu, která nás povzbuzovala o to více a i po koncertu nás ujišťovali, že to byl v podstatě sukces a lidem se to líbilo. Přinejmenším těm, se kterými mluvili.
Jak jsme reálně hráli, to si ještě poslechnu z nahrávky. Zpočátku jsem trochu víc kazil a trochu se srovnával se skutečností, že tu nemáme Doctora. Tak asi po pěti skladbách mě to přešlo, takže až na některé lehce uhnanější písně už to snad dál tak zlé nebylo.
Zvoucí hoši hráli v podstatě ve dvou sestavách - buď základní - kytara, basa, bicí, zpěv+synth, nebo rozšířená s dechovou sekcí - sax, a dva další nástroje, nečekaně u dechové sekce rovněž dechové. Rozjeli celkem parádní šou, aspoň co jsem schopen posoudit. Z kapel, které občas zaslechnu, to bylo něco mezi Petrem Machem a Prodigy. Na ty nástroje uměli, zpěvákovi to zpívalo a celá ta mohutná masa zvuku byla tak nějak precizněji obdělaná, než by se kdy povedlo nám.
Já to celé z povzdálí sledoval, a v pravou chvíli jsem se do věci vložil. Moc vkládat jsem se nemohl, neb jsme se Spokem hlídali kasu a případné další návštěvníky. A propos, návštěvníci se tak něco před půlkou vystoupení těchto bardů začali i víc bavit a pohybovat. Ke konci to byla už docela slušná party i v tomto směru. Hudební kvalita tam přitom nastala nejpozději od jejich začátku. Holt reakce někdy má trochu zpoždění. Akce se nakonec celkem vydařila, počasí bylo krásné, spolukapela milá a Kralovice jsou hezké městečko.