Letos v červnu na Vechtru jsem od škopkového mistra Caina vyzvěděl, že slovutný Přemek Haas, plzeňský písničkářský génius a kdysi frontman slavných Navzájem, se hodlá opět chopit kytary a k tomu něco mezi za čtyři a za šest.. Jo už vím - zapět. A aby na pódiu nebyl tak opuštěn, doprovodila ho lahodným zpěvem a zvučný akordeonem jeho polovice, plzeňská pěnice Vlaďka. Tak jak k jin patří jang, tato dvojice vytvořila svým uměleckým přednesem krásný protiklad k našemu drtivě neumětelskému disharmonickému řevu a trhání strun. Sice je fakt, že ač domlouvání proběhlo nečekaně hladce a mistr Přéma byl potěšen, že jsme si na něj vzpomněli, jak se akce blížila, množily se telefonáty na téma, jestli koncert neodpadl, jestli jsme si to nerozmysleli a jestli to raději nepřesuneme na jindy. Prostě perfekcionista Přéma si připadal, že to nedá. Po akci mohu s klidným svědomím prohlásit, že obavy byly zbytečné a jejich vystoupení velmi pěkné.
Leč popořádku. Na místo jsem dorazil v dost slušném čase, protože odpoledne předtím jsem měl jinou nesouvisející akci v plzeňském centru, po níž už nemělo smysl se vracet domů. Těsně přede mnou na místo dorazil Spok, který mi před nosem zabral poslední volné parkovací místo před Hifáčem. Tím mě nerozhodil - postavil jsem se přímo před pasáž bvalého kina Čas, o které tak pochvalně zpívá Znouze ve své písni Pasáž. Ovšem já nechal pasáž pasáží a spěchal na místo činu. Manželé Haasovi už tam seděli a psychicky se připravovali. Zvučení proběhlo standardně, tedy stručně a v pořádku. Deset minut po osmé bylo připraveno a v půl deváté už manželská dvojice předvedla směsku skladeb Navzájem plus jednu novou věc. Odehráli a odzpívali myslím pěkně, takže nám ten čas do devíti příjemně utekl.
Na místě už seděli všichni diváci, mimo jiné Karpi, který tam bude hrát za týden, Milan s chotí, Majda s chotěm, Vašek Cígler rovněž se svojí polovicí a ještě několik dalších jedinců. Dost našich štamgastů jsme ale postrádali - Vaška, Láďu, Pepu, Fazyho a další naše věrné.
My jsme také byli celkem bleskově nazvučeni a už to jelo. Že Přemyslovci von Haasenburg pobudou na trůně jen krátce, o tom jsme byli informováni již v předstihu, takže jsme tomu přizpůsobili (tj. prodloužili) playlist. Energicky jsme odstartovali Energitem a zakomponovali do programu dost novějších věcí, samozřejmě proložených osvědčenými fláky z prehistorie. Diváctvo nás povzbuzovalo dost mohutně, zejména vezmu-li v úvahu jejich počet. Doctor kazil míň než obvykle, já zase víc, takže celkově byl výkon plusmínus standardní. Přídavky jsme zahráli rovnou čtyři, takže všichni měli dost a byli rádi, že jsme skončili, nebo že jsme zahráli, nebo něco v podobném smyslu. Pak jsme si všichni poplácali po ramenou, jak jsme to pěkně nadrtili a postupně se rozprchli do svých chýší a pařezových chaloupek.
Žádné komentáře:
Okomentovat